Kupujeme Pískomila
O pískomilech obecně
Binomické jméno
Meriones unguiculatus
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Podřád: Myšovci (Myomorpha)
Čeleď: Myšovití (Muridae)
Podčeleď: Pískomilové (Gerbillinae)
Rod: Pískomil (Meriones)
Meriones unguiculatus
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Podřád: Myšovci (Myomorpha)
Čeleď: Myšovití (Muridae)
Podčeleď: Pískomilové (Gerbillinae)
Rod: Pískomil (Meriones)
Základní Tělesné Údaje ve Zkratce
Délka těla: 8 – 12 (bez ocasu)
Tělesná teplota: 37,5 - 39°C
Počet tepů: 200 – 600 /min
Frekvence dechu: 70 – 120 /min
Délka ocasu: 7 – 12 cm
Délka uší: 0,6 – 1 cm
Váha:
Samečci 80-110 g
Samičky 70-100 g
Délka života: 2 – 4 let
Tělesná teplota: 37,5 - 39°C
Počet tepů: 200 – 600 /min
Frekvence dechu: 70 – 120 /min
Délka ocasu: 7 – 12 cm
Délka uší: 0,6 – 1 cm
Váha:
Samečci 80-110 g
Samičky 70-100 g
Délka života: 2 – 4 let
Krátká Historie Pískomila Mongolského
Pískomil byl poprvé zaznamenán v roce 1866. Byl objeven francouzským cestovatelem Armandem Davidem. Pískomilové byli dováženi do evropy zprvu jak laboratorní zvířata spolu s dalšími zvířaty, později na zkrm predátorům (hadům a dravým ptákům, kteří byli tou dobou v módě) a nakonec do domácích chovů. Pískomil se poprvé v chovu objevil v Británii roku 1961. V chovu se začalo měnit jeho přírodní zbarvení Golden Agouti, a rozvinula se obrovská škála různých zbarvení. V domácím chovu se již vyskytuje hromada různých zbarvení.
Vzhled
Pískomil mongolský je typický svým hedvábným dlouhým ocasem, který je zakončen chocholkou. Dále jsou pro ně typické silně vyvinuté zadní končetiny, které jim umožňují na nich dobře balancovat při častém panáčkování. Mají štíhlé tělo s krátkým krkem a měří zhruba 8-12 cm bez ocasu. Ten může být stejně dlouhý jako tělo. Nápadné jsou i velké, korálkové oči, které jsou buďto černé, nebo růžové nebo rubínové. Uši jsou menší, oválné a rozdíl od jiných hlodavců podlouhlé. Své teritorium značkují pomocí pachové žlázy, která je uložena na spodní straně břicha. Vyskytuje se u obou pohlaví, ale u samečků je viditelně větší. Pro člověka nevydává pískomil díky silně koncentrované moči žádný zápach. Jejich tělesná teplota se pohybuje v rozmezí 38°C. Jejich dechová frekvence je velmi rychlá tak jako u jiných hlodavců a dosahuje v klidu rychlosti 90 dechů za minutu. V zajetí se délka života pískomilů pohybuje kolem tří až čtyř let.
Pískomilové a Jejich Smysly
Pískomilové mají velmi široké zorné pole, ovšem vidí pouze dvojrozměrně. Velmi rychle zaznamenají jakýkoliv pohyb v jejich okolí. Nejdůležitějším smyslem pro pískomily je čich. Dle pachu se poznávájí jednotliví členové skupiny. Proto není dobré oddělovat pískomily na delší dobu, aby získali rozličný pach. Také svého majitele dobře rozliší podle čichu a pokud ho jen trochu změní budou opět nedůvěřivý. Pískomilové dokážou vnímat i ultrazvuk a sluch mají taky velmi dobře vyvinutý. Slyší až do 60 000Hz. Není dobré je dávat do hlučného prostředí, jelikož jim způsobuje stres a to může mít až katastrofální následky.
V Divočině
V přírodě žijí ve „smečkách“ maximálně o 20 členech. Vyhrabávají si podzemní nory, ve kterých žijí. Samečci by měli vážit 80-110 gramů a samičky 70-100. Živí se semeny a přebytky si ukládá do nory. Je rozšířen ve východní Asii. Žije v poušti Gobi, kde v zimě teplota klesá až na -40°C, v létě naopak vystoupí až na 50°C. Žije mírumilovně v rodinných svazcích, ale musí-li bránit své teritorium dokáže neúprosně bojovat. Vyskytuje se ve skupinách s komplexní sociální strukturou a přísným hierarchickým uspořádáním. Stejně jako třeba u vlků, je i u pískomilů Alfa pár, který se smí rozmnožovat. Alfa samec se sice může pářit i s ostatními samicemi ve smečce, ale Alfa samice má právo mláďata po narození usmrtit. Staví si rozvětvený systém nor hlubokých 150 cm až 5m.
V Domácím Chovu
V domácím chovu se doporučuje sudý počet (2,4,6, …), ale vždy minimálně dva jedince. Pískomil je hodně společenský a potřebuje proto kamaráda, ať už to je rodič s potomkem, sourozenci nebo i nepříbuzní jedinci. Důležité ovšem je koupit je ve stejnou dobu a dát současně do nového prostředí. Tak se dá předejít rozbrojům a hádkám o teritorium. Pro začátečníky je lepší koupit dva jedince stejného pohlaví, než pár. Předejdete tak problémům s nechtěnými mláďaty a následnému rozdělování do dvou klecí.
Minimální rozměry pro ubikaci jsou 60 x 40 x 30 (délka x šířka x výška). Více v sekci Potřeby podsekci Bydlení.
Pískomila nikdy nechytáme za ocas v případech kdy to nejde jinak jedine za koren ocasu. Pokud Pískomila chytnete za spicku zajedná se defenzivně a podobně jako ještěrka svleče kůži na ocase. Pak by mohly vzniknout problémy a pískomil by mohl i onemocnět z infekce v otevřené ráně.
Minimální rozměry pro ubikaci jsou 60 x 40 x 30 (délka x šířka x výška). Více v sekci Potřeby podsekci Bydlení.
Pískomila nikdy nechytáme za ocas v případech kdy to nejde jinak jedine za koren ocasu. Pokud Pískomila chytnete za spicku zajedná se defenzivně a podobně jako ještěrka svleče kůži na ocase. Pak by mohly vzniknout problémy a pískomil by mohl i onemocnět z infekce v otevřené ráně.
Zajímavosti
Pískomil může vyskočit až 50cm nad zem.
Kolik a Jaké Pohlaví
Zatím ve výstavbě!!!
Smrt Kamaráda
Jedna z nejčastějších kladených otázek je co dělat když Vám zemře pískomil a zůstane po něm smutný kamarád. V knihách se obyčejně člověk dočte, že by mu měl pořídit rychle náhradu, aby neumřel steskem po kamarádovi. Bohužel to pak vede k nekonečnému kruhu jedinců a často se stává, že starší jedinec nového kamaráda nepřijme. I kdyby ho přijal, tak nastává riziko, že starší zemře dříve a mladšímu pořídíte nového kamaráda a takhle pořád dokola. Další riziko je, že když starší mladšího nepřijme musíte teď mladšímu sehnat nového kamaráda a to zase nese svá rizika.
Dle mého jsou dvě nejlepší možnosti. První je, že osamoceného jedince necháte dožít už o samotě a budete se mu o to více věnovat, aby tolik nestrádal a jen v klidu a ve společnosti své rodiny dožil. Avšak záleží na pískomilovi, zda ztrátu svého parťáka vůbec zvládne. Často se stává, že chvíli po smrti jednoho odejde i druhý steskem, hlavně pokud spolu žili již dlouho. Jindy to dá pár dnů i týdnů, ale pískomil se z toho dostane a pak se bude chovat jako dříve. Holt záleží na jeho povaze, kterou by jeho majitel měl znát nejlépe, i na tom jak si s kamarádem byl blízký. Pokud byli i pokrevně příbuzní může to mít na jedinci větší dopad než na jedinci který byl s kamarádem seznámen.
Druhá možnost je, že opuštěnému jedinci nepořídíte jednoho, ale hned dva mladší kamarády nejlépe stejného věku (dva brášky nebo dvě sestřičky, záleží na pohlaví toho vašeho). Pokud by je starší jedinec přijal, byli by ti dva po jeho odchodu spolu a nemuseli by jste řešit nového kamaráda a seznamování. Pokud by je starší jedinec nepřijal, tak znovu se vyhnete hledání nové náhrady a rovnou už budete mít dva.
Dle mého názoru zvážila bych obě možnosti dle věku opuštěného jedince. Pokud by to byl jedinec starý okolo tří let nechala bych ho již dožít. Pokud by byl mladší tak bych se pokusila mu sehnat nové kamarády. Avšak musíte však vzít v potaz i povahu pískomila.
Seznamování Dvou Jedinců
Když si chcete pořídit pískomila, je lepší si rovnou pořídit dva ze stejného zverimexu nebo od stejného chovatele. Když se mají seznámit dva cizí pískomilové, může nastat hromada problému a to hlavně pokud jsou jedinci již staršího věku. Mláďata do osmi týdnů věku jsou poddajná a snáze se seznamují. U starších jedinců už můžou vzniknout vážnější problémy. Někdy je to i nemožné seznámit dva starší cizí pískomily. U párů (sameček a samička) jsou často pudy silnější, ale pokud se jedná o dva jedince stejného pohlaví, chce to trpělivost a potřebné vybavení.
Na seznamování dvou cizích pískomilů se doporučuje ubikace rozdělit pletivem na dvě půlky. Několik dní (tak 4-6) pískomily takto rozdělíme, aby si na sebe zvykli, aniž by si mohli nijak navzájem ublížit. Pokud pískomilové navzájem nejeví známky agresivity tak po pár dnech zkusíme oba jedince vyndat a dát společně na neznámé území, kde žádný nemá své značky. Pokud se pískomilové nebudou prát nebo nějak hašteřit, tak je ještě aspoň hodinku hlídáme. Někdy se zezačátku tváří, že je vše v pohodě a až po půl hodině se do sebe pustí na to pozor! Pokud se do sebe pustí tak je okamžitě musíte chytit a oddělit, nebo by to mohlo dopadnout i smrtí. Rozhodně to ale nedělejte holou rukou nebo skončíte pokousaní! Buď s rukavicí nebo si vezměte nějakou zábranu kterou mezi ně můžete přinejhorším dát. Pokud se na poprvé seznámení nepodaří, dejte je znovu přes pletivo a po třech dnech je prohoďte, aby si zvykli na pach toho druhého spojeného s tím jejich. Každých pár dnů je prohodíme, dokud neusoudíme, že je čas to zkusit znovu a celý postup seznámení zopakujeme. Někdy to jde hned, jindy zase to trvá pár dnů a někdy se to nepovede vůbec.
Osobně radši doporučuji si pořídit dva brášky nebo sestřičky, případně i rodiče s potomkem. Pokud opravdu trváte na dvou sobě neznámých tak buď tedy ještě mláďátka (6 – 8 týdnů), nebo požádejte o pomoc zkušeného chovatele, od kterého jedince máte.
Na seznamování dvou cizích pískomilů se doporučuje ubikace rozdělit pletivem na dvě půlky. Několik dní (tak 4-6) pískomily takto rozdělíme, aby si na sebe zvykli, aniž by si mohli nijak navzájem ublížit. Pokud pískomilové navzájem nejeví známky agresivity tak po pár dnech zkusíme oba jedince vyndat a dát společně na neznámé území, kde žádný nemá své značky. Pokud se pískomilové nebudou prát nebo nějak hašteřit, tak je ještě aspoň hodinku hlídáme. Někdy se zezačátku tváří, že je vše v pohodě a až po půl hodině se do sebe pustí na to pozor! Pokud se do sebe pustí tak je okamžitě musíte chytit a oddělit, nebo by to mohlo dopadnout i smrtí. Rozhodně to ale nedělejte holou rukou nebo skončíte pokousaní! Buď s rukavicí nebo si vezměte nějakou zábranu kterou mezi ně můžete přinejhorším dát. Pokud se na poprvé seznámení nepodaří, dejte je znovu přes pletivo a po třech dnech je prohoďte, aby si zvykli na pach toho druhého spojeného s tím jejich. Každých pár dnů je prohodíme, dokud neusoudíme, že je čas to zkusit znovu a celý postup seznámení zopakujeme. Někdy to jde hned, jindy zase to trvá pár dnů a někdy se to nepovede vůbec.
Osobně radši doporučuji si pořídit dva brášky nebo sestřičky, případně i rodiče s potomkem. Pokud opravdu trváte na dvou sobě neznámých tak buď tedy ještě mláďátka (6 – 8 týdnů), nebo požádejte o pomoc zkušeného chovatele, od kterého jedince máte.